Různé

Ceny

Výměna peněz:

Směnáren je ve městech dostatek. Jsou soukromé, směňovat valuty lze také v bankách. Ve většině směnáren brali jen dolary, marky a ruble, výjimečně i libry šterlinků. V době naší návštěvy (10.-18.9.2001) byly kurzy nákupu valut:

• V některých směnárnách, jež byly součástí bank, akceptovali i jiné měny. Zda by se daly směnit i české koruny jsem nezkoušel.

• Ve směnárnách nechtějí brát dolarové bankovky starších emisí, které v bance přijmou bez problémů. Moji padesátidolarovou bankovku z roku 1981 jsem udal až v bance v centru Jalty. Předtím jsem to zkoušel neúspěšně asi čtyřikrát.

• Hřivna se dělí na 100 kopějek. Někteří lidé, nejspíše Rusi, používají označení rubl místo hřivna.

Příklady některých cen za zboží:

voda 1,5 l: 1,1 H až 3 H,
chléb ( u nás označovaný "ruský"): cca 1 H za bochník,
pivo: 1,5 až 4 H,
láhev vodky: 7 až 14 H,
BigMacMenu (dvojitý hamburger, hranolky, cola) - 9,99 H,
cigarety - v přepočtu kolem 30 Kč za krabičku 20 kusů,
benzin - v přepočtu kolem 12 Kč za litr.

Jídlo

        Tradiční představa Čechů o tom, že "na Ukrajině není co jíst", neplatí. V obchodech s potravinami nejsou prázdné regály. Většina obchodů s potravinami jsou malé prodejny s pultovým prodejem, obří hypermarkety nebo supermarkety jsme neviděli. Využívali jsme je hlavně pro nákup vody v PET lahvích, pečiva a cukrovinek. Potraviny se prodávají též na tržištích, ale tam je hygiena prodeje dost nízká. Zboží je vystaveno na slunci, lezou po něm vosy a mouchy. V některých obchodech to vypadalo podobně, v jiných byl stav jako u nás: chladící boxy, cenovky, některé masné výrobky balené v plastu, čistota na odpovídající úrovni. Je zkrátka potřeba vybírat.

    Velmi rozšířené jsou malé stánky. Všechny mají prakticky stejný sortiment: cigarety, alkoholické i nealkoholické nápoje, cukrovinky.

    Každý z nás měl několik konzerv nakoupených ještě v ČR. Kromě vlastních zásob jsme hojně využívali prodejen řetězce MacDonald's, je tam zaručen jistý hygienický standard. MacDonald's se nalézá v Oděse, Simferopolu, Sevastopolu, Jaltě i Kyjevě. Snídaně v hotelu Krym v Sevastopolu byly celkem vydatné. Jídlo v klasické restauraci (tím nemyslím hamburger s hranolky) jsme si dali pouze jednou. Bylo to o dost dražší než u Mac Donald's, ovšem odpovídala tomu celková vyšší úroveň stolování.

Jazyk

    Všichni jsme mluvili výhradně rusky, angličtinu jsme nepoužívali. Jednak jsme si mohli osvěžit školní znalosti a hlavně jsme na sebe nechtěli zbytečně upozorňovat. Také je pravděpodobné, že by v angličtině nebylo mnoho místních lidí schopno komunikovat.

    Mezi ukrajinštinou a ruštinou není příliš velký rozdíl, aspoň při úrovni mých znalostí ruštiny jsem nerozpoznal, zda někdo mluví rusky nebo ukrajinsky. Myslím, že tento rozdíl je menší než rozdíl mezi slovenštinou a češtinou. Když jsem někomu dostatečně nerozuměl, tak jsem to pro sebe zdůvodňoval tím, že dotyčný asi mluvil ukrajinsky a nikoli rusky.
    S naší školní ruštinou jsme všichni vcelku vystačili. Úplně všemu jsem nerozuměl, což příliš nevadí, pokud nejde zrovna o klíčovou část sdělení. Naštěstí se dá hodně věcí pochopit z kontextu nebo odhadem významu slova, díky jeho podobnosti s češtinou. Při sledování televize jsem více rozuměl rusky mluveným zprávám než angličtině na CNN. U psaného projevu tomu bylo naopak.
    Některá slova, na která jsme zvyklí z ruštiny, se v ukrajinštině řeknou zcela jinak. Také pravopis je poněkud odlišný a tudíž číst ukrajinské nápisy činí problémy. Kromě písmen azbuky známých z ruštiny se používá i písmeno i latinky (fonetické i) a přehlasované i (fonetické j). Klasické и a й azbuky se používá

    Je zajímavé sledovat používání ruštiny a ukrajinštiny. Například v Simferopolu se nalézají hotel Moskva a hotel Ukrajina. Ten první má na budově nápis "gostinica Moskva" a ten druhý "gotěl Ukrajina". Jízdenky na rychlík s lůžkovými vozy mají dvojjazyčné vysvětlivky. Dvojjazyčná je také tabule odjezdů na nádraží v Kyjevě. Po několika sekundách se zde střídají ruské a ukrajinské nápisy s uvedením cílových stanic.

    Výše uvedené údaje jsou založeny na mých zkušenostech z pobytu na Ukrajině a z mé školní znalosti ruštiny.

GSM

    Naším cílem nebylo mapovat pokrytí signálem GSM, proto se musíte spokojit s konstatováním, že ve všech městech byl signál GSM dostupný. Zcela určitě ve všech hotelech, kde jsme spali. Z menších sídel jsme jej zachytili na nádraží v Bachčisaraji, odkud jsem volal.
    Pišta měl menší problémy s operátorem sítě Paegas. Měl aktivován tzv. Holiday roaming, avšak na Ukrajině se nemohl dovolat. Po složitém dohadování nakonec zjistil, že Holiday roaming je okleštěná služba a funguje jen v tzv. "bezpečných zemích". Ukrajina mezi takovéto země prý nepatří. Ještě než jsme opustili území Ukrajiny, Paegas pro něj zvládl aktivovat standardní roaming. Mohl si konečně zavolat z vlastního telefonu.

GPS

   GPS, jak je známo, je zkratka pro celosvětový navigační systém využívající sítě družic k určení zeměpisné polohy. Původně americký vojenský systém byl uvolněn i pro komerční použití. Tomáš si jeden takový přístroj pořídil. Velikostně odpovídá staršímu typu mobilu.
   Kromě vestavěné mapy je důležité zadat si vlastní body. Např. přijedete na nádraží a uložíte jeho souřadnice. Když se vracíte, přístroj vám ukazuje jak je k nádraží daleko a kterým směrem je třeba jít. Abychom případným majitelům GPS navigátoru ušetřili práci se zadáváním důležitých bodů, jsou zde uvedeny zaznamenané souřadnice. Pozor, přesnost není v jednotkách metrů, spíše v desítkách.